Utrpení mladého Werthera-J.W.Goethe

10. února 2010 v 12:18 | Jillian |  La literature
Utrpení mladého Werthera-J.W. Goethe




Možná mi někteří nebudete věřit, ale i do téhle knihy se dá začíst:) Spousta z mých přátel mě odrazovala s tím, že číst utrpení mladého Werthera je skutečné utrpení. Mno nimcéně jsem to zvládla a tak zlé to zase nebylo.
Jde o román v dopisech a určitě ho všichni znáte. Jako povinná četba je to zajímavé čtení, ale kdo by toto dílo vnímal pouze jako příběh o nešťastné lásce nejspíš by zůstal stát jen na samém prahu pochopení. V tomhle díle je mnohem víc, společenské konvence, předsudky, omezenost světa, ale i vztah k přírodě atd...
Právem je tohle dílo zařazováno mezi nejlepší německá díla a nejlepší Goetheho díla. Autor totiž na svou dobu přišel s něčím dá se říct novým a neskutečně přitažlivým pro čtenáře a to s románem v dopisech. Druhý díl knihy se mi celkově líbil víc než ten první. Asi proto, že až tam jsem se dokázala do knihy opravdu začíst. Goethe používá zajímavé obraty na které nejsem zvyklá a u kterých jsem se občas nepřímo pozastavila, ale které mi utkvěly v paměti, přirovnání, která podněcují lidskou představivost. Občasné záblesky filosofické geniality, které ve mě opravdu zanechlaly dojem. Přesto mě ale Goetheho styl více nenadchnul. Všimla jsem si toho už při pokusu o přečtení Fausta, který jsem tehdy zbaběle vzdala. V tomhle případě šlo hlavně o příliš filosofický a rozmáchlý styl, především v první polovině, při popisu krajin a tak podobně, který je pro současné čtenáře příliš nezvyklý a proto se nám to nečte nijak zvlášť dobře. Druhé polovně jsem asi nejvíc propadla. Můj názor je asi takový. Všechna ta jeho trýzeň nebyla způsobená tou pouhou neopětovanou láskou k Lottě, ale především jeho přehanou vnímavostí se kterou hleděl na celý okolní svět a předsudky té doby. Autor tady vyzvihuje osobnost a přírodu. Přesto mi ale postava Werthera nebyla tak symptaická jak by mohla. Knihu jsem četla částečně i ze zvědavosti. Skutečnost, že spousta mladých lidí si po přečtění vzala život je přinejmenším zajímavá. Shlédli se v postavě a v životě trpícího Werthera natolik, že sebevažda se stala takovým jakýmsi symbolem té doby v Německu. Závěr knihy mě vytrhl ze zajímavého čtení, dopisy mi asi vyhovovaly trochu víc než autorovo vyprávění. Nemohla jsem se přes to prokousat. To bylo skutečné "utrpení":-p

Jinak vám to ale můžu jen doporučit, je to hodně zajímavá kniha a jako povinná četba to není vůbec dlouhé, což už většiny hraje klíčovou roli. Tahle kniha má ale ještě jednu zvláštost, jak jsem zjistila poději, jde skutečně o příběh samotného autora založený na skutečných událostech. Až na tu smrt ovšem, protože Goethemu se to podařilo překonat...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Black Black | Web | 10. února 2010 v 14:58 | Reagovat

Teda já ti nevim..předtsva někoho, kdo si svou lásu idealizuje a pak kvůli ní spáchá sebevraždu se mi docela příčí..taky mě to čeká..časem:D..ae ted se mi do toho nějak nechce:D

2 Abyss Abyss | Web | 10. února 2010 v 15:27 | Reagovat

Až do teď jsem o téhle knize ani neslyšela :D Jinak já nevím proč si češi musí pořád něco dokazovat... tolik měnit všude názvy, obaly knih atd. k obrazu  svému :D Já alespoň koukám na filmy a seriály zásadne s titulky... pokud je to tedy možné... nikdy totiž nevíš co si ti naši zase usmyslí, že hercům nacpou do pusy... to pak člověk vždycky jen čučí, když koukal na originál a pak na to svinstvo s dabingem :D

3 Lúthien Lúthien | E-mail | Web | 10. února 2010 v 19:18 | Reagovat

Zajímavé...mě tahle kniha nikdy nijak nelákala. Do maturity už jí stejně nestihnu přečíst...Docela mě dostala věta, že většině záleží na délce knihy. Já úplně nesnáším, když vidím, že si spolužáci vybírají co nejhubenější knihy. Já to mám obráceně :D

4 Jill Jill | Web | 10. února 2010 v 21:44 | Reagovat

[3]: Taky to bylo myšleno mírně sarkasticky, víš:D Směřováno na většinu studentů a povinnou četbu:D Taky mi na tom nezáleží, ale pokud jde  o náš školní seznam, je hrozný, takže někdy jsem už i já vážně ráda za něco tenkého a krátkého...

5 Lemonie Lemonie | Web | 10. února 2010 v 22:43 | Reagovat

Taky mi všichni říkají, že je to utrpení :D. Asi proto jsem se k tomu ještě nebyla schopná dokopat ;-). U nás si taky všichni vybírají knížky spíš podle délky, neuvědomují si, že ty nejslabší knížky jsou někdy na čtení, na chápání atd, daleko horší :-).

6 Alex Alex | Web | 11. února 2010 v 7:33 | Reagovat

Já jsem to viděla v divadle jako hru a musím říct, že to bylo jedno z nejlepších představení, co jsem zažila :-)

7 Jill Jill | Web | 11. února 2010 v 9:32 | Reagovat

[6]: Páni, vážně? To bych taky chtěla vidět. Škoda, u nás to zatím nemají na programu...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama