Patrick Bruel-Adieu

15. října 2009 v 16:15 | Jillian |  Postřehy odjinud

Tahle píseň je tak trochu netypická, protože v žádném filmu nebyla, ale vzhledem k tomu, že mi vyrazila dech a to doslova, musím vám ji ukázat. Tuhle nádhernou píseň zpívá skvělý francouzský umělec Patrick Bruel a já vám ji předkládám hlavně kvůli jejímu poselství. Text téhle písně je skvělý a pokud mu porozumíte je schopý vás skoro rozbrečet. Vím, že francouzština je něco jiného než angličtina a zná ji podstatně míň lidí, tak jsem vám ten text za pomoci mé profesorky francouzštiny přeložila. Je to silná píseň, určitě se vám bude svojí jednoduchou melodií líbit. I když ani mě neohromila napoprvé,ale až po tom co jsem ji plně pochopila, takže chápat ten text je bohužel nezbytné...

Když nám tohle pouštěli ve škole, nikoho z nás nenapadlo o čem se tam vlastně zpívá, dokud nám to někdo neřekl. Tahle píseň je o terorismu, tak snad vás to osloví tak jako mě...

Elle vient de partir de chez elle
Un croissant, un éclat de rire
Son mari lui dit qu'elle est belle
Mais dans une heure elle va mourir
Elle n'a pas choisi son destin
Juste là au mauvais moment
Puisqu'il fallait prendre ce train
Et Madrid pleure ses enfants

Adieu
Nous sommes tous dans le noir
Si tu n'existes pas
Au moins fait le savoir
Adieu
Je n'ai plus de questions
Mes yeux sont abîmés
Mon coeur perd la raison

Sa femme attend une deuxième fille
Elle jure qu'elle n'en aura pas plus
Il touche son ventre, les yeux qui brillent
Pourquoi juste à cet arrêt de bus ?
Pourquoi ce type est si couvert ?
Il fait si chaud à Netanya
Le sang se mélange à la terre
Et le monde reste sans voix

Adieu
Nous sommes tous dans le noir
Si tu n'existes plus
Au moins fait le savoir
Adieu
Je n'entends plus l'Histoire
Mes yeux sont fatigués
Mon coeur perd la mémoire

9h16, il est en retard
Comme à peu de chose près tous les jours
Mais aujourd'hui il est trop tard
Il ne montera pas dans la tour
Il voit des cris courir vers lui
Il croise des yeux qui hurlent de peur
Pourquoi ces larmes, pourquoi pas lui ?
Et cette poussière à vie dans le coeur

Adieu
Nous sommes tous dans le noir
Si tu n'existes pas
Au moins fait le savoir
Adieu
Il y a tant de questions
Mes yeux sont épuisés
Mon coeur perd la raison

Adieu
Nous sommes tous dans le noir
Si tu n'existes plus
Au moins fait le savoir
Adieu
Il se réclament de toi
Dis-leur que ce n'est pas toi
Qui a voulu tout ça


Právě od ní odjela,
croissant a výbuch smíchu.
Manžel jí řekl, jak je krásná,
ale ona za hodinu zemře.
Ona si svůj osud nevybrala,
být právě tam ve špatný moment,
protože do toho vlaku musela nastoupit
a Madrid oplakává své děti.

Sbohem
Jsme všichni ve tmě
Jestliže už nejsi
dej nám o tom aspoň vědět.

Sbohem
Už nemám žádné otázky.
Můj zrak je poškozen.
Mé srdce ztrácí smysl.

Jeho žena čekala druhou dceru.
přísahala, že už další mít nebude.
Dotýká se jejího břicha, oči září.
Proč právě na téhle autobusové zastávce?
Proč je ten chlápek tak zakratý?
Vždyť je tak horko v Netanya
Krev se mísí se zemí.
A svět zůstává beze slov.

Sbohem
Jsme všichni ve tmě
Jestliže už nejsi
dej nám o tom aspoň vědět.

Sbohem
Už neslyším další příběh,
mé oči jsou unavené.
Mé srdce ztrácí paměť.

9h16 má zpoždění.
Ostatně jako vždycky.
Ale dnes má už příliš velké zpoždění.
Už nevystoupí na věž (mrakodrap).
Křičící dav mu běží naproti.
Kříží se pohledy, které řvou strachy.
Proč ty slzy, proč ne on?
A ten prach života v srdci.

Sbohem
Jsme všichni ve tmě
Jestliže už nejsi
dej nám o tom aspoň vědět.

Sbohem
Je tolik otázek.
Mé oči jsou vyčerpané,
Mé srdce ztrácí smysl.

Sbohem
Jsme všichni ve tmě
Jestliže už nejsi
dej nám o tom aspoň vědět.

Sbohem (Bože!)
Dovolávají se tě,
tak jim řekni, že to nejsi ty,
kdo to všechno chtěl.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lúthien Lúthien | Web | 15. října 2009 v 16:19 | Reagovat

Asi tě nepotěším - mě se ta písnička nelíbí. Hlas zpěváka mě odradil a stejně tak francouzština. Vždycky jsem říkala (navzdory všem) že to není zpěvný jazyk a myslím si to dál. Promiň.

2 Alex Alex | Web | 15. října 2009 v 17:06 | Reagovat

Tak to mně se líbí, i když francouzština mi je vcelku cizí (ač z ní teda dokážu sem tam něco vyčíst, když je napsaná, protože je tam ta podobnost s latinou a španělštinou :-)).

3 Jilly Jilly | 15. října 2009 v 17:56 | Reagovat

[1]: Ale ne, to je v pohodě, já právě chtěla slyšet co si o tom myslíe a upřímě jsem toho chlápka do dneška ani neznala. Ještě teď si pamatuju jak se tvářili moji spolužáci, když nám to poprvé pustili a je tam ten nájezd na refrém, kde tak hrozně chraptí:-p Ale když to nakonci zazpíval plným hlasem řekla jsem si, že to bude v pohodě:)Francouzské písničky nejsou zrovna moje parketa, ale dneska jsem si od něj pustila víc písniček, což je asi poprvé v mém životě co jsem francouzské písničky poslouchala a vážně se mi líbily...tahle je ale tím svým geniálním textem unikátní...

[2]: :D mě je taky cizí a to se ji už skoro tři roky učím..:D

4 Liští AlexClair (ta příšerka v křoví) Liští AlexClair (ta příšerka v křoví) | Web | 16. října 2009 v 22:17 | Reagovat

Eh... Kdyby jsi mě předem nevarovala, tak mě to asi položí. Máš pravdu, na první poslech nic moc, ale po tom, co jsem si přečetla text... Prostě nemám slov...

5 adéla adéla | E-mail | 27. září 2013 v 21:21 | Reagovat

Nevím čím to,ale přijde mi,že nikdo jiný nedokáže procítěně zpívat o lásce,radostech,ale i bolestech tak jako francouzští interpreti.V jejich podání je to opravdové a ačkoliv francouzsky neumím,jsou mi blízcí a mám je právě protu opravdovdovost tolik ráda.Počínaje Edith Piaf a konče Patrickem Bruelem.Slyšela jsem na živo zpívat Joela Brose a docela mi mrazilo a od dé doby si nemůžu pomoct

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama