Říjen 2009

Addamsova rodina

31. října 2009 v 16:46 | Jillian
Kdysi jsem o tomhle filmu četla skvělý článek. Myslím, že se vyskytoval v mé milované Premiere a v něm se psalo, že Christina byla už v tomhle věku úžasná a že pořád mluvila reřisérovi do práce. Nakonec jí řekly jestli nechce druhý díl režírovat sama:-p Bylo tam víc zajímavých věcí, bohužel si je ale už nepamatuju...

Když jsem se dneska ráno vzbudila a zjistila, že Rodina Adamsovcou běží na Markíze nemohla jsem odolat. Mnohem víckrát jsem totiž tehle film viděla slovensky než česky a musím říct, že mám jejich dabing v tomhle filmu opravdu ráda. Jako malá jsem spíš vyrůstala na druhém díle, který byl už trochu odlehčenější, přesto tohle ale musím zařadit do rubriky Vzpomínky. Neví co bych k tomuhle filmu řekla, protože ho stejně všichni znáte. Nikdy jsem se nesetkala z žádným takovým filmem. Adamsova rodina je prostě unikát. Filmy vznikly až po animovaných seriálech, které si cenily velké popularity. A myslím, že jim to vyšlo. Do dneška si tenhle film všichni pamatujou a Christina v něm byla naprosto úžasná. Sice ji to dost poznamenalo, protože od té doby jí už nabízeli vždy jen takovéhle role, ale stejně mě její výkon vždycky fascinoval:) Černý humor, černý humor a černý humor je heslo tohohle filmu. Některé věci jsou i na mě trohu moc,ale všechno má tak neuvěřitelně odlehčenou atmosféru, že to prostě brát vážně nejde...Jedna z naprosto unikátních a nenahraditelných amerických komedií na kterou se nedá zapomenout. Nemusí to být každému po chuti a i já se na to musím mít náladu,ale jinak je to klasika...

"Zahráme sa hru" říká malá Wednesday svému bratříčkovo, přivazujíc jej na elektrické křeslo. " Akú hru"
"Volá sa, existuje boh?"

Navíc hudba k tomuhle filmu ( a seriálu) se stala jednou z nejslavnějších filmových melodií:D Na to se zapomenout nedá...

Jiří Korn a 4TET- tohle jsem vždycky milovala, byli úžasní...






Mimochodem dneska je Halloween a k tomu se to přece naprosto přesně hodí:D Užite si Halloween, vaše Jill...

LN:Stříbrná židle-C.S.Lewis

31. října 2009 v 15:01 | Jillian |  La literature
Asi už víte, že s Narnií jsem trochu pozadu, protože teprve dočítám poslední díly. C.S.Lewise ale neskonale obdivuji a nedám na něj dopustit. Stříbrnou židli jsem teď četla poprvé a hodně se mi líbila jako ostatně všechny díly. Tohle už se dá těžko kritizovat:) Naprosto nádherná kniha. Lewis snad nikdy neztratí inspiraci, vždycky příjde s něčím novým a originálním. Říkala jsem si, že bez hlavních hrdinů to nebude ono, ale zase jsem se sekla. Bavilo mě to stejně jako předchozí. Začíná mi připadat, že s dalšími díly pořád přituhuje, protože podzemní říše byla vážně dokonale depresivní místo. Ono mě to podzemí nějak pronásleduje, nejdřív město Ember a teď tohle:-p Teď mě čeká jen poslední kniha, mám ji tady před sebou...uvidíme, uvidíme....zase jsem se utvrdila v tom, že v Lewisových knihách jsou některé naprosto skvělé myšlenky a mimochodem, neexistuje žádná souvislost mezi mým jménem Jillian a hlavní hrdinkou:D Ještě do nedávna jsem netušila, že se v Narnii nějaká Jill vyskytuje:-p Zapamatovala jsem si jednu pasáž až úplně na konci knihy: "Ředitelčini přátelé poznali, že jako ředitelka nestojí za nic, a tak ji nechali jmenovat inspektorkou, aby se pletla do práce jiným ředitelům. A když zjistili, že dokonce ani tohle jí moc nejde, dostali ji do parlamentu, kde žila šťastně až do smrti." :D Tohle mě dostalo. Nepřipomíná vám to trochu českou politiku?:D


Město Ember

29. října 2009 v 14:04 | Jillian
Město Ember- jedna velká zářící žárovka...



Tenhle film se přirovnává ke spoustě věcí, k atmosféřě filmů Gillerma Del Torra nebo Karla Zemana. Režisérskou taktovkou ale tentokrát mával Gil Kenan, který má na kontě spolu s tímhle jen jedinné dva film, přičemž tím druhým,V tom domě straší, mě nadchnul...


Město Ember

Jsem obsolutně okouzlená. Město Ember má rozporuplné hodnocení. Lidé ho většinou buď ani neviděli, kvůli jeho nízké propagaci a nebo tvrdí,že jde o nejlepší fantasy/sci-fi loňského roku. Po shlédnutí musím souhlasit. Nevím jestli skutečně nejlepší,ale jedno z nejlepších určitě. Takže pokud jste to ještě neviděli určitě to co nejdřív napravte, stojí to za to. Jak jsem pochopila mělo to být primárně určeno dětem. Mě to ale skutečně okouzlilo a pokud jde o prostředí, pro děti je trochu moc pochmurné a depresivní. Navíc ten obří krtek vyděsil i mě:D
U tohohle filmu jsem žasla. Žasla nad jeho originalitou, nad úžasným novým světem a nad skvělým příběhem. Soairse (Pokání), kterou tady máme to štěstí vidět v hlavní roli na sebe strhává pozornost mnohem více než její herecký kolega ( který je mimochodem podobný Skandarovi), přesto se mi ale oba ve svých rolích neuvěřitelně líbili. Všechno jsem jim to vyloženě žrala a ani na okamžik jsem nepochybovala. Úžasná gradace napětí, která vás prostě spolkne ať chcete nebo ne. Navíc je to poprvé co jsem viděla hrát Murrayho záporáka a připadalo mi, že si to opravdu užíval. Tenhle příběh ale ve skutečnosti pořádného záporáka ani nepotřeboval, tím skutečným nepřítelem byl čas. Představte si, že žijete v postapokaliptyckém městě pod zemí, které bylo postaveno, tak, aby vydrželo dvěstě let. Jenomže těch spásných dvěstě let je pryč a nikdo to netuší. Napadlo by vás hledat z města které se pomalu ale jistě rozpadá cestu ven, když jste se tam narodili a ani nevíte jestli něco jiného existuje? Město samotné je úžasné. Technologie dvěstě let stará ale účinná a všechno připomíná mnohem víc Verneovku než cokoliv jiného. Upřímě jsem na konec filmu koukala s otevřenou pusou a zanechalo to ve mě docela dost silný dojem. Po chvíly jistě tohle nadšení vyprchá,ale teď mám všeho ještě plnou hlavu. Podle mě mohlo být Mesto Ember mnohem víc propagované. Snad by pak sklidilo i mnohem větší ohlas. Určitě stojí za to ho vidět, protože obsahuje některé opravdu skvělé myšlenky a hudbu, která dokonale podtrhuje celou atmosféru a závod s časem. Děj skvěle odsýpá a ani na chvíly nenudí. Nikomu z vás neslibuji, že se film bude líbit,ale já jsem byla uchvácená...poslední co bych vám ráda řekla je, že jde o adaptaci knižní předlohy kterou právě teď můžete koupit ve vašem knihkupectví. Myslím, že to může být zajímavá investice, jelikož ve filmu nám toho na začátku naznačí jen hodně málo a nic se vlastně nedozvíme. Kniha musela být hodně osekaná aby vznikl tenhle film a pokud je díky tomu ještě lepší než její filmový kolega tak se na ni už opravdu těším...


A ta malá,jak spolkla nejdůležitější část příběhu byla vyloženě roztomilá:-p

Zakázané království

28. října 2009 v 18:48 | Jillian |  Recenze


Konečně jsem měla trochu času věnovat se své oblíbené zábavě. Zprvu jsem nevěděla, na co se podívat,ale tohle mě okamžitě udeřilo do očí. O Zakázaném království jsem toho spoustu slyšela a jsem ráda, že jsem si mohla konečně udělat vlastní názor. Rozhodně je to film,který stojí za shlédnutí všech fanoušků kung-fu. Jde totiž o vůbec první film v dějinách ve kterém se spolu střetnou dvě velké legendy, Jackie Chan a Jet Li. Byla jsem hodně zvědavá jak tohle velké střetnutí dopadne a nakonec mi přišla jejich bojová scéna trochu zdlouhavá. Jinak si ale nemůžu dovolit žádnou výtku, jelikož choregrafii měla nastarost další velká hvězda, Yuen Wo Ping, jehož dokonalá práce v Metrixu je jedním z největších trumfů tohohle hitu. I v tomhle filmu jsem občas žasla nad dokonalostí bojových scén. Film je to bezpochyby okouzlující. Ať už vás dostane skvělými hereckými výkony, úžasnou atmosférou, která v mnohých ohledech připomíná fantasy filmy z osmdesátých let nebo nádherně podmanivou čínskou hudbou. Velkým plusem je i skvělý humor, který tady rozhodně nechybí, zvlášť pokud jde o scény dvou hlavních hvězd filmu. Oba dva jsou ve svých rolích úžasní a tvůrcům se podařilo dát jim oběma téměř stejně velký prostor k projevu, což se vyplatilo. Zvláš Jet Li si svou roli vyloženě užívá a na výkonu je to dost znát. Po vizuální stránce tedy dokonalé dílo. V určitých momentech dokonce připomínající obrázky z japonských komiksů. Naopak příběh vám může trochu připomenout třeba Nekonečný příběh. Mě osobně nejen to, v určitých momentech se mi vybavily i Želvy Ninja, ale to je spíš můj problém:-p V hlavní roli filmu, roli chlapce, který se stává vyvoleným a jedinou nadějí na záchranu království před zlým generálem se objeví Michale Angarano, kterého možná znáte z filmů jako je Škola superhrdinů, Strážce tajemství (který mám hodně ráda) nebo V křesle režiséra. V Zakázaném království mi nevadil,ale většina lidí, jak jsem zvládla potřehnout je na tom spíš naopak. Vzhledem k tomu, že ho znám z jiných filmů jsem byla spíš ráda, že tam hraje a za celou dobu jsem nenarazila na vážnější problém s jeho osobou, i když by se na jeho post hlavního hrdiny jistě našli lepší...Film se mi opravdu líbil i když mu k dokonalosti něco chybělo. Co mu ale rozhodně chybět nemohlo je originaita a úžasné prostředí do kterého je příběh zasazen. Hlavní děj vychází ze starých legend a čínské mytologie, takže kdo se o to zajímá jistě nebude mít problém s pochycením věcí, kterých bych si já nevšimla. Většina postav se skutečně v mytologii Číny vyskytuje a celý film byl nakonec natočen na motivy jistého velmi významného díla v čínské literatuře Cesta na západ. Zakázané království vřele doporučuji naprosto všem kteří se chtějí podívat na zajímavou a originální pohádku se skvělými hereckými legendami. Berte to jako holt kung-fu hercům, protože ve filmů bylo mnohem více legend než jen Jackie Chan a jet Li. Obzvlášť nadšence, které tento žánr oslovuje by mělo Zakázané království zajímat, ne ale kvůli choreografii nebo čistě kvůli kung-fu, ale především proto, že ve filmu je ohromné množství odkazů na jiné snímky, což se dá taktéž řadit mezi velké plus (Já osobně si pamatuju Nevěstu s bílýmy vlasy). Pokud by vás zajímalo jaké další souvislosti se ve filmu dají najít stačí kouknout na csfd.cz a zaměřit se na zajímavosti ohledně totohle filmu, které přidávali fanoušci. To je asi všechno co jsem vám ohledně Zakázaného království chtěla povědět. Můj pocit z něj je takový, že mu něco stále chybí,ale to ostatní to hodně vyvažuje:) Prostředí a všechno kolem je ale natolik dokonalé, že se vám to musí líbit ať chcete nebo ne:) Úžasná čínská pohádka...


Time out please...

27. října 2009 v 19:40 | Jillian |  Mezi řádky
Bože potřebuju pauzu. Všichni ji potřebujeme, jak se tak koukám. Od školy především samozřejmě (a omlouvám se, že beru boží jméno nadarmo:) )Jsem upřímě vděčná za tyhle prázdniny, mám na programu tolik věcí. Jen dneska jsem si odrovnala záda, naprosto totálně absolutně a to samozřejmě knihami, které jsem tahala z knihovny přes celé město. Celkem jich mám teď asi deset, avšak do školy je jen jedna:D Však já budu před maturitou ještě litovat:D Ale teď je mi to k mé smůle upřímě jedno...
Zítra pro vás chystám recenze na pár filmů, které jsem teď viděla a už se na to moc těším. Jako první to asi bude krásné fantasy Zakázané království, takže určitě přijďte. Mimochodem jsem se zamilovala do hudby Reginy Spektor a musím vás sem něco dát. Tohle teď poslouchám nonstop, Clarett ze mě bude mít jistě radost, protože nebýt jí nikdy bych se o Reginu nezajímala:) Takže jí tímto oficiálně děkuju:D
Black mě taky ovlivnila, protože jsem napsala tři dopisy, které bych ráda poslala. Dva do USA a jeden paní Renatě Štulcové, kterou ale o autogram bohužel požádat nemůžu. Snad se dočkám autogramu aspoň od těch ostatním, pokud je tedy vůbec pošlu:D Protože já si taky vždycky něco vymyslím....:-p

Takže tady je Regina, která je opravdu jednou z nejenuvěřitelnějších lidí v hudebním průmyslu a nyní mě prosím omluvte jdu se věnovat Letopisům Narnie a dalším knihám na pořadníku...:-p

PS: Tohle za poslech opravdu spojí...

...a když říkám opravdu myslím opravdu...

Tahle písničky mě neuvěřitelně baví:D


miluju osmdesátá léta...:D ....už jen proto, že skoro všechny nejlepší fantasy jsou z osmedátých:D....

Demi Lovato-Don't forget

26. října 2009 v 21:12 | Jillian |  Postřehy odjinud
Dnešek skončil dost špatně, ale co mě vždycky potěší je tahle písnička. Nevím ani proč, ale Demi jsem poznala chvilku před Camp Rockem a co si budem namlouvat, je to kravina:) A dvojka bude dvojnásob. Já mám tohle děvče ale trašně ráda. Její talent mě pořád udivuje a nebojte, ona nezpívá jen ten komerční pop co jí skládá Disney, ale stejně tak píše skvělé texty a skládá a jako jedna z mála z nich je opravdu talentovaná sólistka. Věřím, že se najdou takoví, kteří ji zavrhnou hned a nemám vám to moc za zlé, ale ona je opravdu úžasná. Doopravdy mi umí zvednout náladu a její skvělá pozitivní energie je hrozně osvěžující. Demi tuhle písničku napsala a je skutečně nádherná. Asi jde o něco hodně osobního, protože se už několikrát stalo, že když jí zpívala tak skoro brečela. Naposledy se to stalo letos o prázdninách na turné a říká se, že si prý poprvé uvědomila, jaký je to pocit, když všichni fanoušci znají každé slovo něčeho co jste sami napsali a jak se člověku tímhle splní sen. Za tohle ji mám moc ráda, není moc rozmazlených dětských hvězd, které by se kvůli tomu rozbrečeli:) To už ale trochu odbočuju. Tady je ta písnička, mám ji moc ráda, takže doufám, že se vám bude líbit...
Snažím se ospravedlnit mínění a tom, že je jen jedna z dalších Disneyho puberťáků co nic neumí...ona je prostě Demi a my ji máme rádi...




Did you forget
That I was even alive
Did you forget
Everything we ever had
Did you forget
Did you forget
About me

Did you regret
Ever standing by my side
Did you forget
What we were feeling inside
Now I'm left to forget
About us

But somewhere we went wrong
We were once so strong
Our love is like a song
You can't forget it

So now I guess
This is where we have to stand
Did you regret
Ever holding my hand
Never again
Please don't forget
Don't forget

We had it all
We were just about to fall
Even more in love
Than we were before
I won't forget
I won't forget
About us

But somewhere we went wrong
We were once so strong
Our love is like a song
You can't forget it

Somewhere we went wrong
We were once so strong
Our love is like a song
You can't forget it
At all

And at last
All the pictures have been burned
And all the past
Is just a lesson that we've learned
I won't forget
I won't forget us

But somewhere we went wrong
Our love is like a song
But you won't sing along
You've forgotten
About us






Poprask na laguně

24. října 2009 v 17:22 | Jillian |  Recenze
Poprask na laguně je slavná hra Carla Goldoniho, který stejně tak napsal i Sluhu dvou pánů. Já mám to nevýslovné štěstí, že jsem si po třech letech konečně zařídila předplatné do divadla a ani nevíte jak velkou z toho mám radost. Ještě teď jsem plná dojmů z naší první oficiální návštěvy tohoto divadla pro letošní rok a musím říct, že nic lepšího než Poprask na laguně jsme si vybrat nemohli:) Naše divadlo upřímě miluju. Je to úžasné a hlavně lavné divadlo o jehož kvalitách mluvit je bezpředmětné. Kolikrát jsem tam už byla a kolikrát napjatě sledovala ty úžasné herce, kteří jsou všichni tak skvělí a talentovaní. Od dětštví kdy jsme tam chodili se školou si je pamatuju. Neznám je jménem,ale některé z nich vyloženě poznám a jsem stašně hrdá na to, že hrají právě v našem divadle.

Poprask na laguně mě ani nemohl sklamat, jelikož vyrážet na hru o které víte, že tam uvidíte hejlíka z Ošklivky Katky nejde se netěšit:) Letos totiž hostuje právě v našem divadle a to hned v několika hrách. Po zjistění, že tam uvidíme někoho opravdu slavného jsem se na hru skutečně těšila. Těším se sice vždy, jelikož mám k divadlu a všemu kolem až posvátnou úctu, které se jen tak nezbavím,ale tentokrát jsem si to užila téměř stonásobně víc a musím přiznat,že Hejlíkem to nakonec nebylo.
Hra byla dokonalá. Trochu pozměněná do moderní podoby, což všemi jen prosělo a dodalo na realističnosti. Takže žádné kostými přátelé,ale trička, plavky a opalovací krémy:) Jednoduché kulisy, které se za celou dobu vlastně ani jednou neměnili dávaly hercům víc prostoru a mě zase připomínaly mou dovolenou v Řecku:) Už od začátku všechno šlapalo jako na drátkách a neviděla jsem nikoho kdo by se skvěle nebavil. My jsme se bavili snad ještě víc, protože u nás je docela normální, že se smějeme až neobvyklým blbinám a až neobvykle hlasitě:D (Zvlášť já, bohužel...). Přiznávám se, že jsem několikrát ani nedýchali jak jsem se smály.
Dokonalé vtipy, dokonalé situace a hlavně herecké kvality herců jsou v našem divadle k nezaplacení. Pokud se chcete opravdu zasmát, tak se na Poprask na laguně přijeďte podívat k nám. Nejdříve jsem čekala, že největší ohlas sklidí samozřejmě už zmiňovaný Hejlík, ale nestalo se. Mnohem více jsme si zamilovali pána jehož jméno bohužel neznám,ale ve své roli byl tak dokonalý, že jsme několikrát málem ležely na zemi. Zvlášť má milá spolusedící, která po skončení hry prohlásila, že chce jít znovu a to hned:) Dříve řečený pán, hrál jednu z hladních rolí, rybáře s naprosto netypickou mluvou. Šišlal ( pokud se tomu takdá říkat) nejlépe jak jsem kdy koho slyšela. Takže jsem při každé větě mále spadly ze židle:)

Snad nejpůsobivější část celé hry je moment kdy má soudce Isidoro(Hejlík) vyzpovídat několik světků. Už tak je z nich neuvěřitelně hotový, protože se nedokážou dostatečně vyjádřit mno a po příchodu pána, který neumí ani mluvit, vám ho všem musí být zákonitě líto:D Vzhledem k tomu, že Isidoro není schopen pochytit ani jeho jméno následuje snad nejvtipnější pasáž, kdy se rybář rozhodně hláskovat:D Asi si to umíte představit,ale pokud ne tak co mi z toho nejví uvízlo v paměti jsou věty typu: " A ako Sparagus." nebo "S jako ifilis" V ten moment celý sál propukl v neuvěřitelný záchvat smíchu, načež nám herec skolaboval a začal se smát s náma:D Museli jsme mu zatleskat, protože bylúžasný:D Dali jsem mu asi dvě minuty, po kterých se uklidnil a pokračoval ve své roli. Takovéto momenty jsou totiž přesně to co činí divadlo nezapomenutelným. Spontální jednání, kterému se nedá předejít. Když po téhle nechtěné vsuvce Hejlík po sto padesáté zopakoval, že mu stále nerozumí, herec hrdě prohlásil: "Teď mě napadlo, nestudoval jste náhodou Plzeňskou fakultu?":D Kdo tu kauzu sledoval, asi chápe,že po tomhle už se po zemi válele skoro každý:) Ještě dneska mám z toho skvělý pocit, protože je tomu opravdu dlouho co jsem se takhle od srdce zasmála a něco mi říká, že budu žít nejmíň o patnáct let dýl:D

Miluju divadlo a dalšího představení se už nemůžu dočkat, pokud se tedy chystáte na Poprask na laguně někdy podívat, vřele doporučuju. Jak doporučuju, přímo vás tímhle vybízím aby jste to udělali, protože vám to nefalšovaně zvedne náladu a zahřeje u srdce:D Lék na stárnutí už stejně dávno vymysleli, je to smích....

PS: po tomhle zážitku už se na slovo Romadur nikdy nebudu dívat stejně:D

"...češu si vlasy, říkají mi romadur, roma, roma, romadur...."

Až příliš umělecké fotografie:-p

21. října 2009 v 21:50 | Jillian |  Vlastní tvorba
Tak mí drazí.Tady je slibovaný článek.

Včera, první volný den po dlouhé době, jsem neodolala a vyzbrojená fotoaparátem vyrazila do terénu. I když to pro mě byl oříšek protože jako laik jsem na tohle úplně neschopná nakonec jsem nafotila kolem padesáti fotek. Nevím jak je tomu u vás ale u nás je počasí pořád příšerné, kromě toho že nesněží. Přesto se některé povedly ale moc jich není. Dvakrát mě zastavili cizí lidi, když mě viděli a dvakrát jsem se docela zasmála když na mě promluvili. Poprvé se to stalo, když jsem se konečně odhodlala vyfotit můj milovaný strom.Je to má životní láska a mezi všemi stromy, které jste v životě viděli byste lepší nenašli. Je nádherný, mohutný a hlavně je celý porostlý břečťanem, takže už vlastně ani nikdo neví co je to za strom:) Zastavil mě cizí chlápek a říká: "Nádherný, že?" Odpověděla jsem, že ano a on na to něco jako: "Já vám ho prodám.":) Nejsem si ale úplně jistá, že to řekl, protože jsem měla na uších sluchátka a v nich Reginu Spektor a její Fidelity, takže jsem si to spíš vymyslela:) Podruhé když jsem fotila růži, která mi svou krásou zákonitě musela vyrazit dech, se mě jeden pán dokonce lekl a taky se mě ptal jestli je krásná. Včerejšek byl prostě zvláštní. Což je koneckonců to nejlepší co nás v tomhle neutěšeném světě může potkat. Něco zvláštního...




Trocha té podzimní romantiky. Tyhle fotky se moc nepovedly už kvůli počasí, protože v tuhle dobu je všechno mokré a nevypadá to pěkně, ale něco vám ukázat musím když už jsem to nastínila...:)


Moře..

Sleeping-beauty

20. října 2009 v 21:16 | Jillian |  Obrazová galerie
Byla jsem trochu fotit a nějakým záhadným způsobem jsem se do téhle růže zamilovala. A to myslím natvrdo, protože se na ni musím pořád dívat. Připravuju článek s fotkama, které jsme nafotila. Nevím ale kdy se mi podaří dát ho dohromady, dohonil mě totiž čas, kterým jsem plýtvala a teď mi to vrací. Nicméně vás musím upozornit, že nejsem moc dobrá fotografka. Vlastně jsem hrozná i na laika, ale tuhle růži jsem vám prostě musela ukázat...je tak nádherná..Růže jsou tak inspirující, nazdá se vám....

Omlouvám se za některé ty fotky a vím, že jsou moc velké, jenomže můj počítač rezignoval na jakékoliv pokusy o změnu velikosti fotek, takže se s tím nedá nic dělat:(


Hannah Montana-The movie

20. října 2009 v 19:10 | Jillian |  Recenze
Vím co si o ni myslí jedna polovina a vím i to co si myslí ta druhá. Bohužel ale nevím, které je většina:) Já a Hannah Montana:
Hannu Montannu samozřejmě znám. Miley Cyrus nijak zvlášť nemusím, ale jako Miley Stewart mi nevadí. Seriál znám taky, jde o takovou zajímavost. Je to neuvěřitelná hloupost a ani většina lidí co znám, kteří se normálně na obdobné hlouposti dívají se na tohle nekouká. Já ho naopak neberu vážně vůbec a právě proto jsem se u toho když jsem ležela nemocná a neměla co dělat docela pobavila. Mám moc ráda Emily Osment ( mladší sestřičku H.J. Osmenta z Šestého smyslu:) ) a seriál se občas dost podobá grotesce, občas mi zase připomíná staré americké sitcomy.To, že některé vtipy jsou na hodně nízké úrovni může být pravda,ale naopak jsem se občas opravdu zasmála. Prostě to neberte vážně, v tom je celá věda:) Pokud jde o hudbu můj styl to není, takže ani poslouchat bych to nezačala,ale některé z písniček Miley, zvlášť ty co sama napsala, třeba I miss you, si pustím ráda.


Když bych měla shrnout tenhle film myslím, že se docela povedl ten risk převést jeden z nejslavnějších seriálů současnosti i když pro puberťačky na filmové plátno a asi mě bavil víc než HSM 3. Hudba byla lepší, mám samozřejmě na mysli The Climb, která se mi opravdu líbila. Jinak tam nebylo tolik hloupostí a ulítlích vtípků, které nejsou ani vtipné, protože výskyt Mileyina staršího bráchy (který pořád vypadá jako mladší:-) ) byl eliminován na minimum:D Motiv, který mi zprvu naháněl hrůzu nakonec dopadl skvěle až na ten konec, kdy Hannah Montana stejně přežije, takže se vlastně nic nezmění. Zásmála jsem se, poslechla si skvělou písničku a nevím proč ale naplnilo mě to pocitem, který mám tehdy, když se mi nějaký film vážně líbí:D Možná na něj brzo zapomenu,ale jinak vás chci ujistit, že to vůbec není tak strašné, aspoň pokud nic nečekáte. Mě se to hrozně líbilo, strašně jsem se bavila a uvědomila jsem si, že když se ta Disneho největší star Miley Cyrus, kterou opravdu nemusím, hlásila se svým tátou do konkurzu na Hannu Montanu nikdy by ji asi nenapadlo, že to takhle skončí a kolik má s tou svojí hrdinkou společného. Ona totiž hraje ve své postatě sama sebe. Jednu smlouvu má pod svým jménem u jedné společnosti a druhou jako Hannah u druhé. Umíte si představit kolik z toho ta holka bude mít prachů až bude plnoletá? Je mi jí trochu líto...:-p


Asi jsem stále ještě blbá puberťačka,ale naozaj sa mi to páčilo:) Můžete ma zastreliť, jestli chcete, protože v jisté skupině lidí je tohle společenská sebevražda:D

Aktuálně+SB+The action atd...

16. října 2009 v 19:48 | Jillian |  Mezi řádky




Dějou se zvláštní věci. A já vlastně ani nevím o čem jsem chtěla napsat. Mám se hmm...relativně. Poslouchám tři písničky pořád dokola a kupodivu mám stále ještě čistou mysl:-p Inspirace ale tak nějak vyprchala s tím hezkým počasím. A to to u mě většinou bývá naopak....

Ráda bych vám představila pár lidí. Omlouvám se, že jsem to neudělala už dávno, ale tady jsou:
Clarett-moje nové SB ( ne, že bych jich měla tak moc:-p ). Hrozně talentovaná a nadějná spisovatelka do které byste nikdy neřekli, že je jí tolik, kolik je:) Je to hrozně milý člověk pokud jsem schopná to posoudit, takže návštěvu jejího blogu všem vřele doporučuju:)

Lúthien Tinúviel- další skvělý člověk, moc děkuju za její stránky o Narnii a Pánu prstenů. Takže pokud vás něco z toho zajímá, tak tady všechno najdete, stejně jako u Clarett...

Mno a nesmím zapomenou na mou drahou Alex, která je sice mým SB už dlouho,ale o to víc ji mám ráda. Skvělá recenzentka, nejlepší co znám, se skvělým vkusem a vtipnými komentáři , které mě vždycky rozesmějou:D Jsem hrdá na to, že ji můžu řadit mezi své blogařské přátele.

Je tu samozřejmě ještě spousta dalších míst kam ráda chodím, jako třeba Liščí doupě mé dcery AlexClair, nebo stránky o Narnii od Black, protože mě baví číst co napíše mno a hromada dalších, které bych vám ale vyjmenovávala příliš dlouho. Takže děkuju všem co sem chodíte, jsem za to moc vděčná:)

Dneska jsme ve škole pozorovali regulérní východ slunce. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se na něj budu koukat právě ve škole, ale náhodou jsme měli okna na východ a bylo to vážně poprvé co šel vidět. Jedním slovem nádhera. Vzpoměla jsem si na Narnii...

Škola nás vzala na The action. Začalo to slibně. Hudba, světla co mi svítila přímo do obličeje, ale to já si vždycky tak skvěle sednu, házeli po nás trička a podobné věci. Pak nám ale pustili první video Nemyslíš, zaplatíš! A už to jelo (doslova). Kdo jste to viděli asi chápete jak to myslím, ale z vlastní zkušenosti vám můžu říct, že takové ticho jsem v divadle v životě nezažila a nevím jestli to bylo dobře nebo špatně! Osobně si troufám trdit, že z toho mám docela regulérní trauma, možná proto mi chybí inspirace, ale na druhou stranu byl ten kdo to vymyslel geniální. Já osobně na to asi nikdy nezapomenu, nemluvím nijak do větru, protože hodinu v kuse poslouchat o těch nejhorších dopravních nehodách na našich silnicích z úst lidí, kteří tam byli a kteří to viděli je dost na každého a ne jen na mě. Vím sice, že jsem přcitlivělá,ale po nějaké době jsem měla pocit, že další vyprávění o motorkářích na předním skle už nevydržím. Pokud si neumíte představit jaký vliv tohle má na člověka,který se chystá dělat řidičský průkaz, tak si představte, že jsem tam všichni brečeli...

Jinak se mám ale dobře, protože ono vám to nijak zvlášť nezkazí náladu v tom pravém slova smyslu, jenom si mnohem víc uvědomíte to, co už stejně dávno víte a já myslím, že je to dobře...

Dneska jsem si v knihovní půjčovně vypsala seznam všech filmů, které bych chtěla vidět. Ten chlápek, co tam seděl ze mě musel mít dost, protože on je seznam všech těch filmů na netu a já tam jak magor běhala s papírem podloženým učebnicí matemaiky, protože jsem nemohla najít blok a propiskou a pořád cvakala. Mě se to ale mnohem víc vybíralo osobně ( osobně zvláštní slovo, osobně myěleno jako já a obaly DVDček:D ). Když jsem se pak vrátila za kámoškou, která na mě čekala, zaměstnána něčím úplně jiným, nebo někým, možná...měla z toho málem záchvat, páč ono těch filmů bylo asi padesát a to jich v té knihovně zas tak moc není:-p Asi nechám školy abych se na ně mohla všechny podívat. Ony se totiž v knihovnách občas najdou opravdové skvosty...

Takže vám teď všem oficiálně děkuju za pozornost a ne, že už vás tu neuvidím:D

Vaše Jillian


Lion-Rebecka St. James

15. října 2009 v 20:46 | Jillian |  Postřehy odjinud
Vzhledem k tomu, že nemám čas se na nic koukat, tak nemám ani žádný film o kterém napsat. Proto přidávám hudbu. Tahle písnička ( mimochodem Black ji určitě zná) mě oslovila hlavně kvůli melodii a tady proto, že vznikla díky inspiraci filmem Letopisy Narnie. Byla přímo na albu Music inspired of...Není sice jedinná, ale je jedna z nejpůsobivějších. Pokud jde o její interpretku, tak je to pro mě neznámá křesťanská zpěvačka, což je v tom dost poznat, protože zpívá o lvu, a to samozřejmě jako o bohu, kterého má v podstatě i představovat. Takže se na to připravte. Je ale vážně krásná, takže vám ji přidávám...hodnoťte, kritizujte a stěžujte si, ať máme co probírat:D




Text a můj překlad...

Patrick Bruel-Adieu

15. října 2009 v 16:15 | Jillian |  Postřehy odjinud

Tahle píseň je tak trochu netypická, protože v žádném filmu nebyla, ale vzhledem k tomu, že mi vyrazila dech a to doslova, musím vám ji ukázat. Tuhle nádhernou píseň zpívá skvělý francouzský umělec Patrick Bruel a já vám ji předkládám hlavně kvůli jejímu poselství. Text téhle písně je skvělý a pokud mu porozumíte je schopý vás skoro rozbrečet. Vím, že francouzština je něco jiného než angličtina a zná ji podstatně míň lidí, tak jsem vám ten text za pomoci mé profesorky francouzštiny přeložila. Je to silná píseň, určitě se vám bude svojí jednoduchou melodií líbit. I když ani mě neohromila napoprvé,ale až po tom co jsem ji plně pochopila, takže chápat ten text je bohužel nezbytné...

Když nám tohle pouštěli ve škole, nikoho z nás nenapadlo o čem se tam vlastně zpívá, dokud nám to někdo neřekl. Tahle píseň je o terorismu, tak snad vás to osloví tak jako mě...

Mad world- Gary Jules

13. října 2009 v 18:26 | Jillian |  Filmové písně

Možná ji znáte, možná ne. Nicméně jde o skvělou píseň, kterou můžete najít na soundtracku k filmu Donnie Darko. Donnieho jsem bohužel neviděla, ale pokud se nemýlím, tak jde o ten film, kde puberťáka neustále pronásleduje vidina modrého králíka, co ho chce zabít. Jestli to tak není tak mě prosím opravte,hlavně u Alex si myslím, že to určitě viděla:-p Tahle píseň je neuvěřitelně depresivní. Za normálních okolností mi to nevadí, spíše naopak, ale tahle patří k opravdu nejdepresivnějším které jsem v životě slyšela...Zlášť o textu se nedá říct nic jiného než, že jde o skvělý počin takže, nehte si chutnat...
btw: při každém vyzařování v letošní superstar hraje tenhle song, takže věřím, že ho většina znáte...


Jedna z nehznámějších hlášek z Alenky v kraji divů je: " We're all mad here!" A tenhle song se jmenuje Mad world. Když to dáte dohormady vznikne vám něco naprosto skvělého, takže proto jsem vybrala tohle video....




Dům u jezera

11. října 2009 v 12:00 | Jillian |  Recenze
Takový milý film, asi nejsem jedinná kdo dal včera přednost tomuhle před fotbalem, že? Nicméně se mi to docela líbilo. Nenadchlo mě to tak jak bych si přála,ale téma bylo neskutečně originální. Moje osoba na tohle nemá mozek, takže všechny ty věci okolo času a kdy, kdo, kde byl mi dávaly neskutečně zabrat. Mozek mi to prostě nebere:D Ale je to jeden z těch filmů nad kterým v případě, že se vám bude líbit budete ještě nějakou tu chvíly po skončení přemýšlet. Jde o moc pěkný romantický film, který má dostatečně originální nápad na to aby člověka nadchl a udržel si jeho pozornost. Rozhodně jsem ale viděla lepší romantické filmy, kterým bych dala mnohem vyšší hodnocení než tomuhle. Vesměs šlo ale o moc milou věc a nenudila jsem se za celou dobu ani jednou, z čehož mám radost. Herecké obsazení bych moc neřešila. Všichni jsou to přední herci, takže nemá cenu je kritizovat. Sandra Bulock se mi sice nelíbila tak jako Keanu Reeves,ale to bylo asi tím, že se mi nelíbily její vlasy:D Mezi všemi těmi ramontickými filmy je tohle takové svěží překvapení a myšlenka tvůrců mě neuvěřitelně nadchla. Film sám o sobě už tak ne,ale rozhodně jde o přinejmeším moc dobrý film...Věřte mi, že to hercům všechno uvěříte a tvůrcům těch pár nesrovnalostí, pokud vůbec nějaké najdete, prostě odpustíte....Jako nadprůměrný romantický film všem doporučuju...


Oliver Twist-Charles Dickens

10. října 2009 v 19:27 | Jillian |  La literature

Oliver Twist

Upřímě si netroufám tohle dílo moc hodnotit a kritizovat. Je to přece Dickens, součást naší povinné četby k maturitě a to samo o sobě už něco znamená...ale musím říct, že jako jedna z mála knih, které jsem k maturitě přečetla se mi opravdu, ale opravdu líbila. Takže pokud nevíte co vzít do ruky, Olivera vřele doporučuju. Tahle kniha je napsána neuvěřitelně čtivě a s takovou nadsázkou, že mě během chvilky okouzlila. Je to sice pořád klasika, kterou normálně nečtu ani většině z vás se do toho nebude chtít,ale samotnou mě překvapilo, jak dobře se čte:) Dickens byl úžasný spisovatel, ne nadarmo anglický klasik. Neznám nikoho jiného kdo je schopný takhle dokonale vystihnout ulice Londýna a jejich život. Úplně chápu velikost tohohle díla, už kvůli tomu, že se konečně někdo odhodlal k tomu takhle barvitě popsat život té nejhorší chátry zlodějů a žebráků jako by mezi nimi sám žil. Tahle próza je napsaná úžasným stylem, ironicky a s nadsákou, což už samo o sobě je její velkou předností. Celá kniha by asi byla neuvěřitelně depresivní nebýt autorova postoje vůči příběhu. Moc se mi líbily postavy, jejich propracované charaktery. Všechny jsem si je zamilovala. Asi uprostřed knihy jsem měla sice čtenářskou krizi, kdy mě to nebavilo, ale pokud vás to taky postihne, nic si z toho nedělejte, prostě to skousněte a čtěte dál, protože pak už to zase jenom pofrčí a podle mě vážně stojí za to si Olivera přečist. Takže "Raději jsem neměla ten román, raději jsem neměla ho číst, snad ani list" v tomhle případě určitě neplatí, spíš bych řekla:" hrdina byl v tom románu schován miluji ho, jmenuje se Twist, Oliver Twist.":D Konec téhle knihy je dokonalý, a závěrečné rozuzlení si užijete, naopak Fagina mi bylo až líto,čemuž jsem se vážně divila. Bylo to ale způsobené tím jak dokonale autor popsal jeho poslední hodiny na tomto světě. Jsem koukala....Takže poslední co mi už teďka zbývá, je sehnat si film Romana Polanskiho a i přes tu jeho velkou kauzu, která se teď řeší se na něj podívat:-p Upřímě nemám co říct. Třicet let utíkal před zákonem a já mám jenom dotaz, kolik filmů za tu dobu stihl natočit! To bych ale odbočovala...na závěr tedy, Oliver Twist je úžasná kniha a jako povinná četba dokonalý, všem ji jenom doporučuju, protože sama jsme si ji zamilovala a snad si ji ještě jednou přečtu znovu...


Zvěrosnubnost

9. října 2009 v 16:38 | Jillian |  Články
Posledním zářijovým dnem skočil i letošní festival, který se v našem městě odehrává už od nepaměti. Jde o jeden z opravdu prestižních festivalů, pojmenovaný po našem slavném rodákovi...každoročně se vybírá nové téma, které bude tímto festivalem jeho účastníky provázet. Pro letošní rok vznikl velmi příhodný název a to "Mezi námi zvířaty". V každém ročníku máte příležitost navštívit řadu koncertů, například letos koncert Ostravské filharmonie, spoustu výstav, které jsou mimochodem stěžijním prvkem festivalu a nesmím zapomenout ani na tu řadu skvělých divadelních vystoupení nebo filmových zážitků, které tyhle akce provázejí. V letošním ročníku se promítal mimo dokumenty o zvířatech i slavný film na motivy Orwelova díla Farma zvířat za což mají u mě pořadatelé velké plus. Mimoto, že jsem se téhle slavné šaškárny osobně účastnila prostřednictvím koncertu ne kterém jsem vystupovala, ale o kterém už řeč byla:) mě nejvíce zaujaly dvě výstavy. Normálně neobcházím haly a nekoukám na obrazy, ale když to máte takhle po ruce a je to tak zajímavé je dost těžké se tomu vyhnout. První výstavu jsem shlédla čirou náhodou zadarmo jelikož plátna byla vystavená v kostele ve kterém jsem vystupovala, takže jsem stihla nejenom zpívat,ale taky obdivovat umění:) Musím říct, že obrazy byly vážně dokonalé...Šlo o výstavu Žabí satori umělce Jana Spěváčka. Je to ve své podstatě krajinkář. Na naší výstavě šlo především o obrazy vodní hladiny, která byla dokonale vykreslená za použití především šedé a modré barvy a musím říct, že to bylo asi nejpůsobivější. Jinak vířata na této výstavě zastupovaly kachny a na stránkách tohoto umělce se můžete podívat na některé z jeho děl...to, co ho asi nejvíc charakterizuje je to, že ke kachnám maluje i jasně žluté gumové kachničky...ty ale pokud si vzpomínám na obrazech, které jsem měla tu čest vidět nedominovaly. Jednozněčně mě ale zaujal a řekla jsem si, že když už obraz do obýváku na gauč tak tohle:D


Druhá výstava pro vás ale bude o poznání zajímavější,jelikož jde o titulní výstavu jejíž motivy byly použity i na plakátu tohoto festivalu. Jde o tvorbu dvou lidí Michala Cihláře a Veroniky Richterové, kteří mi svojí genialitou vyrazili dech. Člověk vážně neuvěří na co všehnose dá použít plast, plastové lahve a podobné materiály. Těmto lidem s podařily učiněná kouzla s tím nejrozličnějším plastovým bordelem:D Skvělé věci, celá výstava byla koncipovaná jako skutečná muzejní výstava živočichů. S motýli napíchanými na špejlících, zvířecími parohy atd, jenomže nic z toho nebyla zvířata. Všechno bylo neskutečně originálně vyrobené z nejrůznějšího pro mě odpadu přiznávám:-p . Nemůžu si odpustit chválu a musím vám ukázat fotky...

Zajímalo by mě, co to je...savo?:D



Madagaskar 2 OST (Hans Zimmer)

8. října 2009 v 16:25 | Jillian |  Soundtracky
Nemůžu si pomoct,ale tenhle soundtrack se povedl. Znám lidi, co jsou schopní na něm získat i závislost:D
Není to typ soundtracku o kterém běžně píšu nebo který poslouchám,ale díky úžasným přátelům se mi dostal do ruky a musím uznat jeho kvality:) Nejdřív jsem vůbec netušila, že autorem instrumentální hudby zrovna k Madagaskaru je Hans Zimmer,ale ten čověk je zřejmě schopen všeho:-p Skvěle si pohrál se zvuky, které většinou charakterizují africkou hudbu a obdobné věci a musím říct, že se mu to skvělé vyplatilo. Soundtrack je sám o sobě skoro stejně vtipný jako sám film za což mu dávám velké plus. Je radost to poslouchat a všechno film skvěle vystihuje. Nemůžu si pomoct,ale podařilo se jim napsat skvělé písničky plné úžasně pozitivní atmosféry mezi kterými nechybí ani předělávka bývalé hitovky, která mě osobně už šíleně lezla na nervy I like to move it! Ve spoustě skladeb Hans Zimmer kombinuje známé písně a skladby jiných skladatelů a vytváří z nich něco úplně nového, nevěřili byste jak jsou vážně některé z těch písní dobré. Ani já bych nevěřila, že soundtrack zrovna k Madagaskaru 2 budu považovat za takhle geniální,ale je to tak. A věřte mi čím vícekrát si ho poslechnete tím je lepší:D
Je to takové jedno velké vtipné hudební číslo...
Tady je výčet dalších umělců, kteří na tvorbě tohohle skvělého dílka spolupracovali ( případně, jejichž hudba byla při tvorbě jednotlivých skladeb použita) , je mezi nimi i Morricone:)

Spolupracovali: Kander (skladatel), Ennio Morricone (skladatel), Erick "More" Morillo (skladatel), Fred Ebb (skladatel), Heitor Teixeira Pereira (skladatel), Mark Quashie (skladatel)


Datum vydání: 4.11.2008
Vydavatel: Interscope Records
Počet skladeb: 17
Celkový čas: 49:33



Malá pricezna na ČT

7. října 2009 v 16:21 | Jillian |  Informace o filmu
V rychlosti mám pro vás jednu zprávu. Malá princezna o které už jsem toho tolik namluvila bude v televizi, takže kdo by se na to po těch mých článcích rád podíval má jedinečnou příležitost. Není to tak dávno,co jsem kvůli tomu vstávala, protože to bylo na markíze,ale teď poběží film i u nás, takže ho všem vřele doporučuju.

Aktuálně tedy: v sobotu 10.10.2009 v 8:00 na ČT 1 Malá princezna-Při udílení Los Angeles Film Critics Association Awards získla film tři ceny - hudba, film a cenu New Generation pro Alfonsa Cuaróna.

Český název: Malá princezna
Originální název: Little Princess, A
Česká premiéra: 15. května 1996
Světová premiéra: 10. května 1995
Natočeno: USA 1995
Distributor: Warner Bros. Pictures

Alenka v říši divů

6. října 2009 v 14:18 | Jillian |  Promítací sál
Je mi jasné, že článek o Alence se mi velmi nepovedl a je to bohužel poznat. Tak to dopadá, když nejsem ve své kůži. Melu potom páté přes deváté, nevím kde mi hlava stojí a článek nemá hlavu ani patu, což se mimochodem stává dost často:D Alenku ale stejně všem doporučuju. Je s podivem, že jsem o ní ještě nepsala, když má tenhle blog v názvu wonderland (i když to není jen podle Alenky) ale nějak na to zatím nepřišla řeč. Až teď když jsem se konečně koukla na tuhle klasiku. Není to typická disneyovka, jak sami víte,ale o to je to lepší:)