Laugh, Kookaburra!

11. září 2009 v 17:01 | Jillian |  Mezi řádky
Po nějaké době se objevila skulinka v mém naditém časovém rozvrhu:-p A tak se můžu zase konečně vrátit k tomu co mě baví...Po těch dlouhých prázdninách kdy bylo na všechno tolik času, jsem úplně zapoměla jaké to je když mě dohání moje povinosti...Se školou to zatím není tak strašné a je tady spousta článků, které už mám rozepsané, ale jak vidím ani vy ostatní nemáte moc času na svoje stránky. Téma škola ale omílám pořád dokola a předmět tohohle článku je trochu jinde.

Tenhle víkend patřil k jedněm z nejlepších, které jsem zažila a neustále mám potřebu o tom mluvit... Viděla jsem své přátele, své známé a měla šanci dělat to co miluju ze všeho nejvíc, takže mám ještě teď ten úžasný pocit a energii, kterou mě to naplnilo i když i ta mě už hezky rychle opouští :-p ( Jo, Ta škola je taková buzerace..:D Že dcero...) Ve městě ve kterém žiju ( a jehož název z osobních důvodů nezveřejňuju:-p ) se každoročně koná festival, který je po všech směrech na vysoké úrovni a mám ho taky po všech směrech ráda. Nebudu vám ho představovat páč má v názvu naše město,ale myslím, že si to stejně všichni spojíte dohromady:-p Letos se mi festival líbí ještě mnohem víc než dřív a to vlastně ani nevím proč, protože letos jsou na programu zvířátka všeho druhu a to není zrovna můj obor. Nicméně tenhle festival na celé Září zaměstnává až neobvyklé množství všestraných umělců na jejichž díla radost pohledět a vzhledem k tomu, že jsem kulturně a umělecky :-p založený člověk tak se vždycky vrhnu do zaškrtávání všemožných akcí a koncertů na kterých bych se chtěla objevit a na kterých se nakonec stejně nikdy neobjevím, protože na to nějak nezbyde čas. Ale taková už prostě jsem.


Nicméně bych se konečně měla zmínit o tom k čemu se chystám prostřednictvím tohohle článku dostat a to, že má osoba má tu možnost vystupovat doslova jako jedna z "atrakcí" tohohle fesťáku téměř každý rok. Ma famillia mě totiž jako šestiletý škvrně přihlásila na základní školu s rozšířenou hudební výukou. Na téhle škole, která mimochodem asi bylo to nejlepší co mě potkalo:D funguje dětský pěvecký sbor, podle mého názoru jeden z nejlepších ne-li nejlepší v naší zemi jak si troufám tvrdit, když vidím všechny ty talenty co se pořád objevujou v mladších generacích. Mám z toho radost, protože tomuhle sboru přeju v budoucnu co nejvíc štěstí. Já sama jsem ho totiž před víc jak dvěmi lety opustila a teď se chodíme s přáteli jen příležitostně podívat co se změnilo a zavzpomínat jak jsme se měli skvěle:-p Letos jsem ale měla tu možnost se zapojit vrámci festivalu, který je momentálně v plném proudu. Tuhle příležitost jsem měla z jednoho určitého důvodu ( protože jako bývalý člen už s naším sborem nezpívám) protože , do našeho města zavítala soba, kterou strašně obdivuju. Anglický hudební skladatel a dirigent z Oxfordu v Anglii Bob Chilcott a já jsem přesně ta generace našeho sboru, která ho zažila a mohla s ním už několikrát koncertovat.

S Bobem jsme se setkali před deseti lety v Německu ( kde jsem samozřejmě nebyla:-p ) na známém fesťáku Europa Cantat, kde jsme byli už několikrát a právě letos kdy za náma do ČR přijel už po šesté někdo chytrý rozhodl, že to naše desetileté přátelství oslavíme. Jsem strašně ráda, že jsem tam mohla být, protože jsem ještě nikdy takovou akci nezažila:-) Byla to nádhera. Na koncert jsme byly pozvaní všichni bývalí členové a když říkám všichni myslím všichni protože v novinách vyšel dokonce i článek o tom, že se bude slavit deset let s Bobem a že mají všichni kdo ho zažili přijít. Takže když jsem se jako jedna z nejmladších bývalých členů objevila na zkoušce stál tam sbor v takovém počtu v jakém jsem ho asi nikdy neviděla. Objevila se moje o deset let starší sestřenka a její kamarádi a spousta lidí, které jsem v životě neviděla a kterým bych tipovala tak třicítku:-p Mno a když začal Bob dirigovat naši pověstnou Can you hear me! bylo to něco úžasného. Na koncert přišlo tolik lidí, že jsem musela běžet pro další židle aby si měli kam sednout. Byl to krásný zážitek, takže bych tímto chtěla poděkovat jistým lidem za to, že něco takového zorganizovali. Následně jsme totiž asi zhruba do půlnoci "pařili", ale když říkám pařili myslím tím zpívali a hráli se všemi těmi skvělými lidmi, takže jsem si to parádně užila. Tohle všechno se odehrálo minulý pátek. Následující sobotu jsem na půl desátou naklusala do koncertního sálu na workshopy, které trvaly od těch půl desáte zhruba do pěti! Po tom jak jsem předešlí den běhala kolem půlnoci venku jen v tílku a v sukni a asi z toho dostala chřipku:-p po mě chtěli hned ráno éčko, což byl docela záhul:-p Ale zvládli jsme to a zázračným způsobem se mi podařilo odzpívat i následující koncert kde už jsem byla naproto vyzířená. Měla jsem ale radost, že tam jsem, takže jsem si to nemohla nechat ujít:-p

Každá návštěva Boba Chilcotta u nás s sebou nese možnost naučit se jeho skladby, které nutno dodat jsou nezapomenutelné a nádherné. Je to skvělý člověk. Neuvěřitelně energický a sympatický. Vtipný a plný pozitivní energie, takže mu vlastně ani nemusíte rozumět když vám něco vysvětluje, protože to všechno pochopíte. Některé jeho gesta už znám nazpaměť:-p Samozřejmě bych mohla přidat i jednu z toho milionu fotek našeho sboru co jsou na netu, ale zatím ji zveřeňovat nechci, jelikož z principu nepíšu ani město ani podobné věci:-p Ale nakonec bych ráda přidala videa Bobových úchvatných písní, protože jsou opravdu krásné...Tenhle článek byl směřovaný spíš mě. Možná jsem to i trochu přehnala s nadšením...Pořebovala jsem se z toho nadšení vypsat, však ono mě to zase brzo opustí:-p Pokud jste to dočetli, snad jste to i přežili, a pokud by tu náhodou zabloudil někdo od nás tak dejte vědět, budu ráda....:-)


Nejslavnější píseň Boba Chilcotta Can you hear me!
video moc dobrou kvalitu nemá, ale zvuk je dokonalý. Nevím kdo to je ,a le jsou skvělí...


Má nejoblíbenější píseň, kterou mě kdy Bob Cilcott naučil The lily and the rose. nelíbí se mi sice jak to tenhle sbor zpívá, ale žádné jiné video s touhle písní se bohužle na youtubu nevyskytuje...

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miu Miu | Web | 13. září 2009 v 10:12 | Reagovat

No wooow! Tak to zní nádherně, krásně píšeš! To muselo být úchvatný! Ty písně jsou překrásný a to setkání s Bobem muselo být ještě krásnější! :)
Moc pěknej článek, Jilly ^^

2 Jilly Jilly | 13. září 2009 v 13:57 | Reagovat

Jé, děkuju. :-) Já se bála, že je to moc nesrozumitelný...

3 Morty Morty | Web | 3. října 2009 v 23:32 | Reagovat

nic víc, než jen....luxus...
Can you hear me - Vznáším se...!

4 Jilly Jilly | 4. října 2009 v 10:42 | Reagovat

[3]: Jé, a já si říkala kdo že ty jsi:D A ty jsi jedna z toho jednoho procenta, co zná Legendu:D Jinak Can you hear me, nádhera...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama